Častý problém – zapáchající voda z bojleru

Zápach vody z bojleru se může vyskytnout zejména v rodinných domcích či dalších objektech, jež jsou zásobovány vodou z vlastní studny. Nepříjemný odér se projeví hlavně při odběru teplé vody. Voda v bojleru se totiž nepohybuje, a tak představuje ideální místo například pro množení baktérií. Zápach ale vedle baktérií mohou způsobovat i další činitelé. V následujícím přehledu jsou uvedeni jeho nejčastější původci.

Sirovodík (sulfan)

Voda obsahující sirovodík páchne po zkažených vejcích. Sirovodík vzniká rozkladem organické hmoty. Do vody se dostává i z podloží nebo jej produkují baktérie, například ty rodu Desulfovibrio. V bojleru se velmi jednoduše sloučeniny síry – sulfáty s přispěním baktérií přemění do plynného sirovodíku. Ten se ve vodě snadno rozpouští. Jedná se o toxický plyn, který vyvolává otravu už v malých dávkách. Příčinou vážných zdravotních stavů je blokování enzymů odpovědných za přenos kyslíku do tkání. Sirovodík lze z vodovodního řádu odstranit oxidací, kdy se přemění na neškodné sírany. Dalším řešením je filtrace vody pomocí speciální náplně. Pomůže též vyměnit anodu bojleru za tu z jiného materiálu, třeba z hliníku.

Železo a mangan

Ruku v ruce se sirovodíkem kráčejí zvýšené koncentrace manganu a železa. Železo je původcem nevzhledných narezlých skvrn, které znehodnocují sanitární zařízení i prádlo. Zápach vody působí už jeho velmi malé koncentrace. Podepisuje se i na nežádoucí barvě vody. Navíc se při jeho zvýšených koncentracích snadněji množí škodlivé baktérie.

Sloučeniny manganu jsou původci mastných, načernalých skvrn na spotřebičích. Řešení v eliminaci železa i manganu představuje instalace filtrů na principu katalyzované oxidace a mechanické filtrace. Oxidací se mangan a železo převedou na nerozpustné sloučeniny, které pak zachytí filtr. K reakci se využívá kyslík rozpuštěný ve vodě, případně se dávkuje jiné oxidační činidlo. Proces se spolehlivě vyrovná i se zakalenou vodou a baktériemi.

Bahenní plyny

Plynné směsi nejrůznějších uhlovodíků představují problém hlavně v povrchových kopaných studnách. Vznikají rozkladem organických látek nebo se uvolňují z podloží. Jsou příčinou hnilobného zápachu vody. Pomůže dezinfekce vody nebo její filtrace pomocí filtrů s aktivním uhlím.

Samotné těleso studny

Do vody se mohou uvolňovat sloučeniny z opotřebovaných stěn studny. Kvalitní studna by měla mít veškeré spoje zaspárované betonem a povrch ošetřený tmelem. Vodu ve studni je nutné v pravidelných intervalech dezinfikovat.

Baktérie

Baktérie se ve vodě přirozeně vyskytují. Určitý limit je povolený u psychrofilních baktérií, tedy u těch, které se pomnožují za teplot nižších než je 37 °C. U koliformních baktérií platí nulová tolerance. Pokud voda obsahuje větší množství sloučeniny síry, představuje ideální živnou půdu pro růst anaerobních baktérií, které jsou potom původcem zápachu. Baktérie spolehlivě hubí dezinfekce, například přídavek chlordioxidu.

Jak eliminovat zápach vody z bojleru

V teplých dnech či v případě většího vytížení bojleru může být při odběru teplé vody cítit zápach. Stejný problém nastává i u bojlerů v rekreačních objektech, které se tak často nepoužívají. Jako první se nabízí dezinfekce vody. Ta však představuje jednorázové, a tím pádem málo účinné řešení. V některých případech pro odstranění zápachu lze zkusit zvýšit teplotu ohřevu vody v bojleru na dva až tři dny na 90 °C. Lze také odstranit anodovou tyč, vyrobenou z hořčíku. Hořčíková tyč totiž uvolňuje ionty vodíku, které baktérie využívají pro svůj metabolismus. Nabízí se její výměna za nerezovou či titanovou. Nedoporučuje se však úplné odstranění tyče, protože se tím sníží životnost bojleru. Další možností je nechat vodu před vstupem do ohřívače projít speciálními filtry. Chceme-li problém zápachu vody řešit komplexně, je nezbytné provést celkový rozbor vody a pak se rozhodnout pro nejvhodnější řešení.

Potřebujete konkrétní radu? Zeptejte se zde. Rada je zdarma https://euroclean.cz/problemy-vody/sirovodik/