Pokud vlastníte studnu nějaké úpravě vody se s největší pravděpodobností nevyhnete. Mezi nejčastější problémy, se kterými se majitelé vody potýkají patří zvýšený obsah dusičnanů, vysoký obsah železa a manganu doprovázený typickou pachutí a zápachem či vysoká tvrdost. V poslední době také začíná narůstat znečištěn vody pesticidy.
Dusičnany
Jedním z nejčastějších problémů, se kterými se majitelé studní potýkají je vysoký obsah dusičnanů ve vodě. Zvýšená koncentrace těchto látek je pozorována zejména ve studních v okolí hnojišť či špatně těsnících septiků. Do vody se dostávají také splachem z polí. Při úpravě přitom není nutné odstraňovat dusičnany z veškerého objemu vody, stačí pouze z té části vody, která bude využívána jako pitná. Nejvyužívanější metodou pro odstranění dusičnanů je v současnosti iontová výměna, který je selektivní právě na dusičnanové ionty, které mění za chloridové. Lze také využít reverzní osmózu, která už ale na rozdíl od předešlé metody selektivní není, a pokud má být voda použita jako pitná je nutné do ní důležité minerální látky (hlavně vápník a hořčík) zpětně doplnit.
Pesticidy
Zvláště v silně zemědělsky využívaných oblastech se do spodních a povrchových vod dostává poměrně velké množství pesticidů. Pesticidy jsou látky sloužící k ochranně zemědělských plodin před škůdci, co se týče jejich vztahu k životnímu prostředí jedná se v podstatě o jedy, a jejich zdravotní rizika nejsou stále ještě spolehlivě prozkoumána. Dlouhodobé požívání takto kontaminované vody se projevuje různou škálou chronických zdravotních problémů. Problémem jsou také metabolity těchto látek, které jsou často škodlivější než samotné pesticidy a mají tendenci dlouho setrvávat v životním prostředí.
Voda obsahující pesticidy je bez chuti a bez zápachu, jejich přítomnost ve vodě se nejčastěji stanovuje chromatografickými technikami, které mohou být spřaženými s hmotnostní spektrometrií. Maximální povolený obsah všech pesticidů v pitné vodě je 0,5 μg/l, pro jednotlivé pesticidy je limit stanoven na 0,1 µg/l.
Co se týče odstranění pesticidů z vody nejúčinnější metodou je adsorpce na aktivní uhlí. Lze také využít reverzní osmózu.
Železo a mangan
Ve vodě ze studny se také často objevuje zvýšený obsah železa a manganu. Tyto prvky nepřináší velké zdravotní riziko, výrazně však ovlivňují barvu a vzhled vody. Ta se vyznačuje rezavým zákalem, který může přecházet až do hnědé barvy či černé barva a typická je pro ni železitá pachuť. Dalším typickým projevem takto znečištěné vody jsou mastné skvrny na povrchu sanity nebo prádla. Největším problémem takto znečištěné vody je ale tvorba usazenin v potrubí, kotlích či bojlerech a také fakt, že tyto prvky vytvářejí vhodné prostředí pro růst bakterií.
Účinnou metodou odstranění železa z vody je oxidace na formu nerozpustnou ve vodě a následné odstranění této formy filtrací. Oxidaci lze provést vzdušným kyslíkem, elektrickým proudem nebo vhodným oxidačním činidlem. U samotného železa není nutné upravovat pH vody, pokud v ní je ale obsažen i mangan je nutné pH zvýšit, aby reakce probíhala dostatečně rychle.
V případě, že voda obsahuje i jiné látky nežádoucí látky (například sirovodík nebo amoniak nebo organické nečistoty) je výhodné využít iontovou výměnu. Ta probíhá na iontoměniči se speciální náplní. Toto zařízení ovšem nedokáže odfiltrovat z vody železitý zákal, což se v případě že je ve vodě přítomen řeší zařazením mechanického filtru před iontoměnič.
